V systematice zápřednic je dosud řada nejasností, které vyžadují důkladné porovnání všech morfologických znaků, podrobné vyobrazení kopulačního ústrojí i s ohledem na šíři vnitrodruhové variability a sestavení určovacích klíčů.

Uvítám jakýkoliv materiál z Evropy a Středomoří, nejvíce potřebuji exempláře z těchto území: jižní a západní pobřeží Francie, Iberského, Apeninského a Balkánského poloostrova, ostrovů ve Středozemním moři (hlavně z Korsiky, Baleárského souostroví a Kréty), případně i z Kanárských ostrovů a Madeiry.

 
Proč potřebuji živé exempláře?

Mnoho cenných poznatků lze samozřejmě získat studiem materiálu ve sbírkách. Má to bohužel několik nevýhod: často jsou k dispozici pouze malé vzorky obsahující jen jedno pohlaví, v konzervační tekutině nastávají změny ve zbarvení abdomenu, obtížně se zjišťují některé morfologické znaky (např. zoubky na chelicerách), je omezena možnost přípravy preparátů, nelze provádět genetické analýzy a etologická pozorování se na sbírkových exemplářích dělají také dost obtížně.

 
 

 
 

 
Jak na to?

Zápřednice se v jižní Evropě a Středomoří vyskytují hojně na travinách a keřích. Mnoho druhů žije i v běžné kulturní krajině.

Podle dosavadních zkušeností lze úspěšně nachytat mladé a subadultní jedince většiny druhů během letních měsíců metodou nočního smýkání. Identifikace je celkem snadná i pro laika - pavouci z nočních smyků podobného vzezření jako na fotografiích ve fotogalerii jsou většinou zápřednice!

Naživu je lze uchovav ependorfkách s malou dírkou kvůli přístupu vzduchu. Bez potravy a tekutin tak vydrží běžně i více než týden.

Pokud jste ochotni pokusit se mi nějaké zápřednice nasbírat a nemáte skladnou síťku nebo dostatečné množství ependorfek, rád vám potřebné náčiní zapůjčím.

 
Jsou zápřednice nebezpečné?

Jsou známy bolestivé případy kousnutí s lokálním otokem od zápřednice jedovaté Cheiracanthium punctorium, která je zároveň největším evropským druhem. Velmi agresivní jsou samičky bránící zámotek s vajíčky nebo čerstvě vylíhlými mláďaty. Zápřednice Mildeova Ch. mildei byla zavlečena i do Ameriky a vzhledem k synantropnímu výskytu a občasným případům kousnutí působí velké zděšení u obyvatel USA. Osobně jsem holýma rukama nachytal již několik stovek zápřednic a to bez jediného kousnutí. Téměř žádné nebezpečí nejspíš nehrozí od mláďat drobných druhů nasmýkaných na vegetaci.